|
|
Dovolání v trestním řízení
Machyánová, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na komplexní analýzu právní úpravy dovolání jakožto jednoho z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, jenž byl do českého práva zaveden s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Zprvu se zabývá obecnými výklady o opravném řízení, opravných prostředcích a specifických principech ovládajících opravné řízení, následuje historický exkurz o vývoji mimořádných opravných prostředků. Poté se práce věnuje samotnému institutu dovolání, a to, pro lepší pochopení, zpočátku z hlediska obecných výkladů o dovolání, aby pak následně rozebrala jednotlivé dílčí problematiky. Stěžejní část je věnována jednotlivým dovolacím důvodům, při jejichž výkladu je zohledněna bohatá judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, zejména pak pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h). Interpretační vývoj tohoto ustanovení doprovázený rozpory mezi Nejvyšším a Ústavním soudem, které jsou někdy žurnalisticky označovány jako "válka soudů", měl zásadní význam pro zavedení nového dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), jehož obsah byl do určité míry za pomoci extenzivního výkladu vyvozován již před 1. lednem 2022 právě z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h). Dále je pojednáno o řízení před dovolacím soudem, možných...
|
|
|
Dovolání
Engelmann, Jan ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na rozbor dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. 1. 2002. Samotná práce je rozdělena do 6 kapitol, přičemž stěžejní částí je podrobná analýza dovolacích důvodů a problematiky tzv. extrémního nesouladu. Problematika tzv. extrémního nesouladu není dosud v odborné literatuře podrobně zpracována, a proto ji ve své práci věnuji větší pozornost. Význam tzv. extrémního nesouladu je pro rozhodovací činnost Nejvyššího soudu České republiky značný. Jedná se o koncept vyplývající z judikatury Ústavního soudu České republiky, který rozšiřuje zákonem vypočtené dovolací důvody. Nejvyšší soud má na základě tohoto konceptu povinnost přezkoumávat nejen právní vady rozhodnutí, ale přezkoumávat také skutková zjištění v případech právě tzv. extrémního nesouladu. Ústavní soud České republiky tento přístup obhajuje nutností Nejvyššího soudu dodržovat práva na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod. Ve své práci podrobuji tento argument kritickému rozboru a uvádím protiargumenty k přístupu Ústavního soudu. Ve své práci dále čtenáře seznamuji se základními charakteristikami dovolání a historickým kontextem přijetí dovolání....
|
|
|
Mimořádně opravné prostředky v systému civilního procesu
Nedvěd, Jakub ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Mimořádné opravné prostředky v systému civilního procesu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o mimořádných opravných prostředcích v systému civilního práva. Diplomová práce nejprve obsahuje vymezení jednotlivých opravných systémů a stručný popis hlavních principů, na kterých jsou uvedené opravné systémy vystavěny. Následně práce pojednává v kapitole třetí až páté o jednotlivých mimořádných opravných prostředcích, přičemž zvýšená pozornost je věnovaná dovolání vzhledem k jeho výsadní pozici mezi opravnými prostředky. Na dovolání navazuje pojednání o žalobě pro zmatečnost a následně o žalobě na obnovu řízení. Pozitivní právní úprava v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, upravuje žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení v kapitole čtvrté společně. Proto v kapitole páté této diplomové práce je pojednáno zejména o odlišnostech žaloby na obnovu řízení. Kapitola šestá této práce si klade za cíl představit analogické instituty dovolání v německém a rakouském právním řádu, kterým je zejména revize. Kapitola pojednává především o podmínkách, za kterých je daný opravný prostředek přípustný a představuje některé specifické instituty komparovaných právních řádů. Závěrem šesté kapitoly je srovnání četnosti projednávaných dovolacích/revizní věcí se stavem v České republice....
|
|
|
Dovolání
Pomije, Michal ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou jednoho z mimořádných opravných prostředků českého civilního procesu - dovolání. Prvním z cílů mé diplomové práce bylo představení systematiky řádných a mimořádných prostředků obecně a zařazení dovolání do jejich soustavy, přičemž v první kapitole jsem dále rozebral opravné systémy, podle kterých se určuje rozsah přezkoumávací činnosti soudu. Právní úprava dovolání prošla za dobu své existence poměrně dynamickými změnami, přičemž dalším, a primárním, cílem této práce bylo popsat současnou právní úpravu dovolání a dále nastínit vývoj právní úpravy dovolání, které bylo navráceno jako mimořádný opravný prostředek v roce 1991. Jedním z dalších cílů jsem zvolil popis nového konceptu právní úpravy dovolání, jakožto řádného opravného prostředku, přičemž tento je upraven v návrhu nového civilního kodexu Ministerstva spravedlnosti - věcného záměru civilního řádu soudního. Změna dovolání na řádný opravný prostředek by dle autorů věcného záměru zavedla větší hospodárnost soudních řízení ruku. Významným prvkem by pak dle autorů věcného záměru by byla vyšší míra právní jistoty účastníků řízení, neboť v současné podobě je pro ně právní úprava dovolání společně s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu nepřehledná a nepředvídatelná. Věcný záměr se primárně inspiruje v...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Černá, Karolína ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dovolání v civilním procesu představuje jeden z mimořádných opravných prostředků, který má sloužit jako poslední možnost přezkumu rozhodnutí nižší soudní instance ze strany obecného soudu, a to přestože je takové rozhodnutí již v právní moci. Vzhledem k uvedenému je tak nezbytné, aby byla zákonná úprava nastavena takovým způsobem, že je narušení již nastolených právních vztahů zanedbatelné v porovnání se zájmem na přezkumu a dosažením spravedlnosti. Prostřednictvím dovolání plní Nejvyšší soud své dvě základní funkce, a to zajištění individuálních práv a dále sjednocení judikatury a dotváření práva. Právě vyvážení těchto funkcí vedlo v minulosti k přijetí relativně většího počtu novel občanského soudního řádu spojených s dovoláním, přičemž lze však říci, že je současná právní úprava (v základních obrysech) již de facto od účinnosti zákona číslo 404/2012 Sb. stálá. Většina novel souvisela s nastavením přípustnosti dovolání, která určuje, do jaké míry budou naplněny základní funkce Nejvyššího soudu. Vymezení předpokladů přípustnosti dovolání společně s vymezením dovolacího důvodu představují jedny ze základních náležitostí dovolání, které však činí v praxi dovolatelům nemalé obtíže, a to jistě i s ohledem na nejednotnou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. S těmito náležitostmi rovněž...
|
|
|
Dovolání
Střesková, Markéta ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání Abstrakt V diplomové práci se zabývám jedním z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Dovolání je vedle stížnosti pro porušení zákona a obnovy řízení formalizovaný mimořádný opravný prostředek, který lze využít jen proti rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští a zaveden do českého právního řádu byl zejména kvůli zrovnoprávnění procesních stran, kdy se v případě dovolání může obrátit na Nejvyšší soud České republiky sám obviněný, tedy prostřednictvím svého obhájce. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený rozbor jednotlivých ustanovení trestního řádu, které se týkají právě dovolání v návaznosti na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a odbornou literaturu se zaměřením na problematické aspekty dovolání v trestním řízení. Práce vychází zejména z odborné literatury a judikatury. Metoda pro psaní byla zvolena deskriptivně- analytická a komparativní. Diplomová práce se skládá z úvodu, 10 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a závěru. První kapitola pojednává o pojmu dovolání, jedná se o úvodní kapitolu, která zahrnuje jeho podstatu a účel. Další kapitoly pak kopírují systematiku trestního řádu pojednávající o dovolání, jako jsou přípustnost, včetně jednotlivých rozhodnutí, proti kterým lze dovolání podat, vztahu k účinnosti trestního řádu a...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Pelc, Vladimír (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
host ::
RSS.